Leden 2013

Navždy spolu- 10.část

31. ledna 2013 v 20:16 | Lucík |  Navždy spolu
Gina otevřela oči, koukla se dopředu a viděla, že auto je v příkopu, hned jí došlo co se stalo. Snažila se z auta vylézt, po chvíli se jí to povedlo. Zjistila, že jí strašně bolí noha v kotníku. "Asi výron."pomyslela si. Ale i přes to se dostala na silnici, rozhlédla se. "Půl kilometru do cíle, pak budu s Markem." Pak se i přes velkou bolest rozešla. Šla směr svůj cíl a nehodlala se vzdát.

Jens, Peter a Karin už byli připravení, že poletí hledat Ginu, když v tom centrála: "Dopravní nehoda nedaleko hřbitova, auto v příkopu." Nezbývalo jim nic jiného, než letět na místo nehody. Když Karin uviděla auto, zaskočil jí dech, to auto poznala, bylo to její auto. Jens přistál a Karin běžela k autu.

Konečně, konečně došla na místo, kam chtěla. Po nějaké době našla i Markův hrob, sedla si k němu a koukala se na něj, znova jí začaly stékat slzy, znova se jí zastesklo. Z kapsičky vyndala injekci, vyhrnula si rukáv od saka.
"Nikdo tu není,ale Gina musí být někde poblíž.", zakřičela Karin na Jense a Petra. "Počkejte, běžme rychle na hřbitov, Gina před odjezdem říkala, že jde za Markem a určitě bude na hřbitově." Všichni se rozeběhli k hřbitovu.

Velká prezenatce o Medicopteru 117.

26. ledna 2013 v 15:27 | Lucík |  Zprávy a novinky, co se připravuje a na čem se pracuje
Už nějaký čas pracuji na prezentaci o seriálu Medicopter 117. Prezentace má více než 350 snímků a je v ní vše, od herců až po hlášky.
Prezentace obsahuje například:
-zajímavosti ze seriálu
-popisy jednotlivých epizod
-informace o hlavních postavách
-info o hercích
-popisy jednotlivých dílů
- hlášky z jednotlivých dílů
-chyby v seriálu
-natáčení a mnoho dalšího

Prezentace obsahuje hypertextové odkazy, dále odkazy na dobré blogy nebo videa. Prezentaci ještě nemám hotovou, ale budu se jí snažitdodělat co nejdříve. Poté jí dám na ulož to a odkaz zveřejním na mém dalším blogu. (http://prezentace-ke-stazeni.blog.cz/) Samozřejmě to napíšu i sem.

Pokud máte nějaké nápady, co bych mohla do prezentace ještě dát, pište prosím do kometářů. :-) Za každý nápad budu moc ráda. :-D

Láska bolí, ale to se stát nemělo-4.část

25. ledna 2013 v 19:24 | Lucík |  Láska bolí, ale to se stát nemělo
Otevírám pomalu oči a cítím, jak mi něco líže po tváři. Otevřu oči úplně a vidím Gonza, začnu ho hladit, až poté si uvědomuji, že jsem spadl asi z pětimetrového srázu, a že mám pravděpodobně zlomenou nohu. Co budu dělat? Ležím tu uprostřed lesa, bez mobilu a se zlomenou nohou, nikdo mě hledat nebude, nikdo. Proč jsem se nemohl při pádu zabít, teď tu budu umírat pomalou smrtí. Gonzo se mě snažil pomoct vstát, ale nešlo to, neměl jsem sílu, ale snažil jsem se plazit po zemi, ale asi po padesáti metrech jsem to vzdal, už to dál nešlo. Vzdal jsem naději na záchranu a snažil se alespoň usnout. Počkat, když tu mam Gonza, mě najednou napadlo a řekl jsem: "Gonzo, ty si moje poslední záchrana, běž a přiveď mi pomoc, prosím." Gonzo poslouchal, myslím, že mi rozuměl, ale nechtěl mě opustit. "Gonzo, prosim, moc ti prosim. Já tu budu, já tu sám vydržim." Gonzo se na mě podíval, ale ne a ne mi tu nechat, místo toho se ke mně přitulil a snažil se mě zahřát. Pak náhle vstal a začal mi lízat tu zlomenou nohu, já jsem se podíval, co to dělá a zjistil jsem, že mi teče krev a docela hodně. Tak proto nemam moc síly a proto mě tak bolí. Gonzo se na mě znova podíval a já jsem se mu díval do očí, najednou mě začal lízat po tváři a pak štěknul a ze štěkotem zmizel.

Gabriela sedí u malého rybníčku kousek od základny a přemýšlí, začala si uvědomovat, že taky udělala chybu. Když v tom slyší hlasitě štěkat Gonza. Postavila se aby se podívala odkud běží, Gonzo vyběhl z lesa. Když k ní přiběhl, jeho chování bylo divné, běhal kolem Gabi a naznačoval jí, že má běžet za ním. "Gonzo, co to do tebe vjelo?" Gonzo běhal dál kolem ní, tak Gabi chtěla běžet na základnu, ale Gonzo jí chytil a tahal jí směr do lesa.

Gabi teda za ním běžela, ale za chvilku nemohla, nemohla už běžet dál, neměla sílu, ale Gonzo jí nenechal odpočinout, tahal jí a štěkal na ní. Gabriela teda z posledních sil běžela, když najednou uviděla sráz, podívala se z něho dolů a uviděla Ralfa. Úplně jí naskočila husí kůže, když viděla, jak tam leží a nehýbe se. Gonzo jí ukázal cestu, jak se dostat k němu dolů. "Hodnej Gonzo, moc hodnej Gonzo."pochválila ho Gabriela. Doběhla k Ralfovi, , ještě zavolala na základnu a pak se snažila Ralfa probrat z bezvědomí, to se jí povedlo. Ralf jí spatřil a díval se na ni, neměl už moc síly, ztratil hodně krve. To nebyl ten Ralf, kterého viděla naposledy na základně, to byl ten Ralf, kterého zná, jen v očích mu byl vidět strach, zklamání, lítost a bolest. Pak si všimla krvácející nohy a ránu mu omotala svojí mikinou. "Ralfe, já se ti moc omlouvám, ale víš jak si tenkrát zmizel na celý měsíc a nic si mě neřekl, já měla strach a tak jsem se opila. No a nevěděla jsem co dělám a ráno jsem se probudila u toho muže, co jsi viděl včera, on si myslel, že z toho něco bude. Já jsem se mu snažila vysvětlit, že mam ráda tebe, ale on to nechtěl pochopit a od té doby mi pořád otravuje. Promiň, vážně mě to mrzí." Ralf se na ní znova podíval a řekl: "Já se ti taky moc omlouvám."z jeho řeči bylo poznat, že už nemá moc síly. Po chvilce zavřel oči, přastal dýchat a ztratil tep…

Navždy spolu- 9.část

24. ledna 2013 v 18:02 | Lucík |  Navždy spolu
Gina už se chystala vyjít, když v tom s všimla fotky na zdi. Na fotce byl všichni ona, Mark, Jens, Petr, Karin, Enrico, Höppler, Max a dokonce tam byla i Biggi. V pozadí bylo jejich miminko, jejich helikoptéra. Znova se jí vlily slzy do očí a zas se začala potápět do myšlenek. Přestala vnímat čas, představovala si všechny krásné chvíle. Prostě se ponořila do snu, sedla si na zem a vůbec nevnímala realitu, byl to krásný pocit,ale když se z něho probrala, zjistila, že už je pět hodin. Nemohla ho ovládnout, už ho zažila několikrát, ale vždy jí dali nějaké prášky a pak si nic nepamatovala. Dostala strach, věděla, že brzy Karin najdou kolegové a tak si musela přichvátnout, věděla, že potom budou hledat i jí. Vyšla ven a zavřela dveře, už ani nezamykala, k čemu. Nasedla do auta a znova se rozjela. Při cestě vzpomínala. Zas se jí do mysli vloudila Karin, prostě na ní musela myslet, ale zároveň myslela i na Marka. Na Marka, za kterým nutně musela jít a na Karin, která ležela na studené zemi a snažila se jí přemlouvat a nevzdávala se naděje. Začala se ponořovat do myšlenek, už byla kousek od cíle, kam měla namířeno. Najednou jí z myšlenek vytrhla obrovská rána, nevěděla co se děje.

Už tu ležím strašně dlouho, kouknu na hodiny, je pět hodin, co je asi s Ginou teď? Žije ještě? Najednou slyším zvuky motoru, konečně, někdo přijel. Čekám a zvědavě koukám na dveře, kdo vejde. Po chvíli vidím vejít Jense a Petra. "Karin, co to tady nacvičuješ? Kdo tě to udělal?"to bylo první, co řekl Jens. Petr se na mě nechápavě díval. "Rychle, Gina utekla a chce se zabít, jestli už to neudělala. Já jsem se tomu snažila zabránit, ale marně."odpověděla jsem jim, to už mě rozvazovali. Jé konečně volná, takový báječný pocit, sice mi bolí celé tělo, hlavně hlava, ale musíme zachránit Ginu. "Jensi, prosim pomozte mi, řekla že jde za Markem, byla asi jedna hodina. Vzala si moje auto a injekci s léčivy, k tomu má na nějaká z těch léčiv alergii."

Láska bolí, ale to se stát nemělo-3.část

19. ledna 2013 v 18:07 | Lucík |  Láska bolí, ale to se stát nemělo
Když v tom přišel Petr: "Ralfe, nech jí." "Ty mě nemáš co poroučet."odvětil Ralf a ani se na Petra nepodíval. "Gabriele nic neuděláš."namítl Petr. "Ty myslíš, že jí chci něco udělat!!!!"křičel Ralf. "Vypadá to tak."řekl Petr. Ralf se poprvně na Petra otočil. A Petr se ho pokusil chytit, ale Ralf se na něj vrhl a dal mu pěstí. Petr se mu to snažil oplatit, dal Ralfovi pěstí do břicha. "Tos přehnal!"zakřičel Ralf a podrazil Petrovi nohy, když byl Petr na zemi, Ralf mu dal ránu do břicha a chtěl do něj kopnout.
Ale naštěstí přiběhli ostatní a Michael s Thomasem Ralfa chytili a odvedli ho dál od Petra. Přiběhl Gonzo a smutně koukal na to, co se děje, nechápal to, co s jeho pánem dělají.

Biggi pomohla Petrovi ze země a odvedla ho dovnitř do základny. Ralf se ne a ne uklidnit, když k němu přišel Gonzo Ralf se konečně uklidnil a Thomas s Michaelem ho mohli konečně pustit. Ralf se ale najednou rozběhl a zmizel, Thomas ani Michael už ho nedohonili. Gonzo pouze koukal, jak jeho páníček utíká a pak se rozběhl za ním. Gabriela se trochu uklidnila a šla za Petre, poděkovala mu a podívala se mu na zranění. "Budeš mít pěkného monokla a na tom břiše modřinu. A tu tržnou ránu na čele ošetřím." Thomas: "Co to do něj vůbec vjelo?" Petr: "To jo, tak jsem ho nikdy neviděl." Michael: "Nechceš nám to říct Gabi?" Gabriela: "Já se o tom nechci bavit."a odešla. Biggi: "Ještě, že tu není Ebelsieder, musíme doufat, že se Ralf do zítřka uklidní."

Běžím lesem a přemýšlím, proč jsem to vlastně udělal, proč, netuším, nevnímám svoje kroky, vždyť ani nevím kam přesně běžím a co vlastně budu dělat. Vždycky jsem jí miloval a teď jí nenávidim, nemůžu jí ani vidět, nemůžu, nemůžu ani slyšet její jméno. Proč ta láska tak bolí? Za sebou slyším štěkot, otočím se, ale běžím dál. Najednou cítím, jak padám, po chvilce se proberu, ale na nic se nemohu vzpomenout.

všichni

19. ledna 2013 v 17:55 | Lucík |  Animace

Moje blogy

19. ledna 2013 v 17:22 | Lucík
Zde máte moje další blogy, na kterých můžete najít, co potřebujete: Usmívající se


Blog, kde si můžete stáhnout moje vlastní prezentace: http://prezentace-ke-stazeni.blog.cz

Navždy spolu-8.část

18. ledna 2013 v 14:39 | Lucík |  Navždy spolu
Gina nasedla do auta a jela směrem jejímu domu, no byl to její dům, ale ona už ho tak nebrala, už tam pěkně dlouho nebyla. Asi za půl hodinky zastavila a vystoupila, prohlédla si dům, zvedla květináč, vedle domu a tam našla klíče, odemkla a vstoupila dovnitř. Všude viděla svoje a Markovo věci., znova se jí zastesklo, znova si říkala proč zrovna Mark, proč zrovna on. Začala vzpomínat, jak spolu seděli u televize a jak sledovali romantické filmy a tulili se k sobě. Nebo jak spolu jedli, nebo jak leželi v posteli a povídali si, nebo vzpomínala, jak se u krbu po prvně milovali. Opravdu jí Mark moc chyběl a věděla, že bez něj žít nemůže. Po tváři jí začaly stékat slzy. Zašla do ložnice a tam ze svého nočního stolku vzala svojí a Markovu fotku a podívala se na ní. Bylo to jako šíp přímo do srdce, hodně jí to bolelo, hodně. Fotku pečlivě schovala do kapsy. Pak našla šaty, které jí kdysi koupil Mark, oblékla si je a k nim si vzala sako, které jí také koupil Mark. "Musím se pořádně upravit, už ho brzy potkám a dlouho jsme se neviděli."říkala si sama pro sebe. Byla už na odchodu, ale na poslední chvíli si všimla jeho oblíbené bundy, kterou si v ten osudný den zapomněl doma. Opatrně k ní přistoupila a jemně jí pohladila, měla k ní úctu, i když věděla, že je to jen bunda. Ne, není to jen bunda, je to jedna z Markových oblíbených věcí, je to po něm památka, jedna z věcí, kterou měl na sobě nejčastěji. Gina si ho začala znova představovat. Představovala si, jak se objímali, jak se drželi za ruce, jak se měli rádi a jak byli šťastní.
Ležím tu na studené podlaze, co je s Ginou, kde je teď, žije ještě? Nevím, netuším. Nemohu nic dělat, už asi hodinu se snažim dostat z pevných obvazů, ale nedaří se mi to. Gina chtěla mít jistotu, že neuteču, že jí nebudu moct zachránit život. Kdyby mi alespoň nepřivázala k té těžké skříni, mohla bych se doplazit k telefonu a zavolat pomoc, ale to nemohu, uzle jsou pevné a ze skříní ani nehnu. A myslím, že i zamkla dveře. Moc ráda bych něco udělala, ale prostě tu musím jen bezmocně ležet a čekat co se stane.

Láska bolí, ale to se stát nemělo-2.část

16. ledna 2013 v 15:10 | Lucík |  Láska bolí, ale to se stát nemělo
"Vypnul to."řekla Gabi a položila mobil. "Zavolám Petrovi, aby sem přijel, za něj zaskočit, ještě než přijede Ebelsieder." Navrhla Biggi a už vytáčela Petrovo číslo. Ten to hned zvednul. Biggi: Ahoj Peře, mohl bys prosim přijet o něco dřív, Ralf se někde zdržel." Petr: "Bohužel nemůžu, mam rozbité auto, dnes jedu s Thomasem a Michaelem." Biggi: "Tak jo, kdyžtak to budeme muset zvládnout bez zdravotníka."

"Michaeli, pojď už, ještě musíme vyzvednout Petra a pak zajet k mojí kamarádce do jednoho baru tady poblíž, musím jí odvézt jeden balíček. A pak musíme na základnu." řekl Thomas. "Jo, už jdu." namítl Michael. Thomas: "Den ode dne tě to trvá dýl a dýl, já normálně budu brát poplatky, asi se začnu živit jako taxikář, už jen u tebe bych si vydělal."a začali smát. "Tak a teď jedeme pro Petra."řekl Thomas a rozjel se. Za chvilku byli před Petrovým domem a Thomas zatroubil. "No jo už jdu."začal Petr soptit, když nastoupil, tak se rozjeli k Thomasově kamarádce. "A jak se ta tvoje kamarádka jmenuje?"zeptal se Petr. Michael: "A není to náhodou něco víc, než jen kamarádka?" oba se do Thomase naváželi. "Není to nic víc ani nic míň než moje kamarádka, jasný?" "Jasný!"odpověděli obá najednou a dál už Thomase raději nechali.
Už dojeli k baru, kde pracuje Thomasova kamarádka. "Počkejte tady, já to tam jenom hodim a hned přijdu."řekl Thomas. "No tak jo, ale moc se tam nezdržuj."opověděli zas jednohlasně Michael a Petr. Thomas jim už radši neopověděl a vešel do baru. Jeho kamarádka zrovna obsluhovala jednoho zákazníka, tak chvilku počkal, když už přišla: "Ahoj Dášo, tady tě nesu ten balíček." Dáša: "Jé ahoj Thomasi, moc ti děkuju." Thomas: "A jak se máš." A takto si ještě chvilku povídají, když v tom najednou někdo zakřičí. "Halo, obsluho, ještě jednoho panáka." Thomasovi ten hlas přijde povědomý a podívá se tím směrem. A co nevidí, Ralfa. "Ralfe!"zakřičí Thomas a běží k Ralfovi "Ty dneska nemáš službu? Ebelsieder Vám dal volno?" Ralf na něj: "Volno nám nikdo nedal, já jsem si ho udělal." Thomas se na něj podíval a požádal Dášu, aby mu s Ralfem pomohla, že ho odvedou k autu. "Já nikam nejdu!" začal křičet Ralf. Ale nikdo ho neposlouchal, Thomas za něj zaplatil účet a společně s Dášou ho vedli k autu. Sotva ho Petr s Michaelem oviděli, okamžitě šli na pomoc. "Co se mu stalo?"zeptal se Michael. Thomas: "To nevim, ale vim, že má v sobě několik panáků." Naložili Ralfa do auta a už jeli na základnu.

Po příjezdu na základnu vyběhla Biggi a Gabriela a ptali se jich co s ním je. "To nevíme, ale má v sobě nějaké panáky."odpověděl Petr. Thomas a Biggi šli připravit gauč, aby si mohl Ralf lehnout. Michael musel jít nutně na záchod a Petr s Gabrielou chtěli pomoct Ralfovi z auta. Ale najednou začal volat z dílny Max, že nutně potřebuje pomoct. "Tak tam běž, já to zvládnu sama."řekla Gabi a Petr odešel za Maxem. Ale sotva se Gabriela dotkla Ralfa, tak začal vyvádět: "Ty na mě nesahej, stejně za všechno můžeš ty!" Ralf už stál na nohou a měl najednou hodně síly. Gabi: "A co jsem ti udělala?" Ralf: "Ty se ještě ptáš jo? A co to mělo znamenat ráno s tím chlápkem?" Gabi: "To nic nebylo. A jestli chceš žárlit, tak mi dej pokoj!" Ralf se napřáhl a chtěl dát Gabi facku. Gabi na poslední chvíli uskočila, ale zakopla a spadla. Ralf šel k ní, Gabriela začala křičet, nevěděla proč, ale najednou z něho měla srach.


start vrtulníku

16. ledna 2013 v 14:32 | Lucík |  Animace


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)