Navždy spolu- 4.část

12. ledna 2013 v 22:29 | Lucík |  Navždy spolu
Byla v jakoby v tranzu, zdálo se jí, že cítí, jak jí Mark hladí po vlasech, jak jí říká: "Miluji tě." Jak sem jede autem a začíná mu služba. A jak se s ní loučí, jo, tu větu, kdy se s ní loučil naposled nikdy nezapomene: "Miluji tě lásko a těším se na večer, až budeme spolu." Do očí se jí vlily slzy. Proč nemohla letět místo něho? Byla by teď mrtvá ona a ne on. On by žil, usmíval se. Ale co to říká za blbosti, byl by sám, možná by mu chyběla stejně jako on chybí jí. Proč? Proč zrovna Mark, proč? Nevěřila tomu. Vzala tašku první pomoci a … v tom uslyšela kroky, jak se k ní někdo blíží. "MARKU!"zakřičela. Nikdo se jí neozval, kroky utichly. Znova se otočila k tašce a prohlédla si všechny ty léčiva, co tam byly, ale ty zradily, nedokázaly pomoct Markovi, všichní zradili, nikdo mu nedokázal pomoct. Ruce se jí rozklepaly. I přes to vzala tu největší injekci, kterou viděla a začala nabírat všechny druhy léčiv, všechny smíchala dohromady. Ale zase uslyšela kroky. Rozhlížela se, ale nikoho neviděla. Došlo jí, že se musí ještě rozloučit, vzala papír a hledala tužku, když v tom jí někdo chytil zezadu. Leknutím nadskočila, nechtěla se podívat, kdo že jí to vlastně drží, ale nakonec se podívala. A uviděla…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)