Navždy spolu-7.část

16. ledna 2013 v 14:27 | Lucík |  Navždy spolu
Gina tedy byla nucena použít sílu, vysmekla se Karin a popošla kus od ní, ale Karin se nevzdávala, Gina už byla úplně u zdi. "Karin prosim, je to moje poslední příní, nech mě jít, pusť mě."zkoušela to Gina znova. Karin věděla, že Ginu v životě nepřepere, taky jí napadlo, že by mohla zdrhnout a zavolat pomoc, ale to už by taky Gina nemusela žít, šla tedy proti Gině. Gina jí chytla za ruce a pak jí chytla pevně kolem pasu. Karin se snažila dostat z jejího sevření, ale nedařilo se jí to. "Gino, nedělej to, pusť mě!!!"křičela a dál se snažila s Ginou zápasit. Karin se snažila vyndat z jejího sevření alespoň ruce a to se jí nakonec podařilo a začala Ginu mlátit, ta jí už vláčela směr koupelna. Nakonec začala i kopat až Gina její nátlak nevydržela a ruce povolila, Karin ale spadla na zem , praštila se hlavou o zem a ztratila vědomí. Gina okamžitě zareagovala a snažila se Karin proplesknout, pak ale dostala strach, že když jí přivede k vědomí, tak se jí Karin zase bude snažit zabránit v jejím rozhodnutí.

Gina vzaal kus obvazu a svázala Karin ruce, dalším kouskem obvazu jí svázala i nohy a nakonec jí přivázala pevně k noze od skříně. Pak jí polila studenou vodou. To Karin probralo k vědomí, když ale zjistila, že má pevně svázané nohy i ruce, tak jí to mrzelo. A uvědomila si, že asi neměla lhát s těma klíčema a říkat, že je má u sebe, že tím Gině hodně ublížila. Gina jí poskytla první pomoc a dál si Karin nevšímala, prostě jí lhala a tím pádem jí i zradila. Karin z toho byla zklamaná, věděla, že udělala chybu, ale teď už nemohla dělat nic, její nejlepší kamarádka jí svázala a nechala jí ležet na zemi a teď se chce ještě zabít a ona nemůže nic dělat. "Gino, promiň" Ale Gina jí neodpovídala, podívala se na hodiny, zjistila, že je tři čtvrtě na jednu. Věděla, že v pět už tu budou ostatní, koukala se z okna a přemýšlela. Pak začala mluvit na Karin: "Karin promiň, jak jsem se k tobě zachovala, moc mě to mrzí, ale jinak to nešlo, já si teď půjčím tvoje auto, doufám, že tě to nebude vadit, nejspíš už se nikdy neuvidíme, sbohem."ztěžka dořekla a začali jí téct slzy, asi minutu se dívala Karin do očí. Karin taky brečela. "Neboj, brzy to skončí."dořekla to a chystala se odejít. "A kam jdeš." "To tě nemohu povědět, teď už musím, jediné co ti řeknu je, že jdu za Markem ale nic víc." Karin si nevěděla rady, obvazy byly pevně utažené a ona se nemohla ani pořádně pohnout, natož se z nich vymotat. "Jo Karin, ještě poslední věc, kde jsou klíče od auta." Karin se zastyděla, už nechtěla lhát: "V autě v zapalování." Gina se na ní usmála, ten úsměv prolét Karininým tělem jako šíp a celé tělo jí prohřál. "Sbohem Karin" "Sbohem Gino."odpověděla Karin těžko ale nechtěla se s tím smířit....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)