Pád v horách- 3.část-závěr

10. ledna 2013 v 17:14 | Lucík |  Pád v horách
Zachovají se profesionálně a rychle ho začnou ošetřovat, dají mu zlomenou ruku do dlahy, dají mu kapačky. "Jensi, halo, slyšíš, prober se." mluví na něj Karin a propleskává ho po tvářích. Jens se po chvilce probere: "Au, strašně mě bolí ruka" "No nediv se, máš jí zlomenou." řekla mu Karin. "Cos prosimtě dělal?" zeptala se, na to jí však Jens neodpověděl. "Pusťte mě, já jdu pryč!!" křičel na Marka a Karin. Mark: "Nikam nepůjdeš, ale poletíš s náma do nemocnice." "Já nikam neletím a už vůbec ne do nemocnice, ale jdu pryč!!" křičel Jens a začal se prát. Mark na Karin: "Co s ním uděláme? Je jako pominutý. A k tomu je na mol."
Jens Marka udeřil, vytrhl se Karin a běžel, no spíš šel po třech pryč, Gina rychle zareagovala a běžela Karin a Markovi na pomoc. Nakonec se jim Jense podařilo zpacifikovat, protože neměl dostatek síly, ale při tom zápasu si vytrhl kanylu, tak Mark musel zastavit krvácení a zavést novou kanylu. Jens už se nebránil, neměl sílu. Karin: "Jensi, bolí tě ještě něco jiného krom té ruky?" Jens jí neodpověděl. Karin se podívala na Marka a Mark pokrčil rameny. " No tak Jensi, mluv s náma." řekl mu Mark. Ale Jens nic, Gina, Mark a Karin ho dali na nosítka a odnesli do vrtulníku. Když vzlétli, Jens ztratil vědomí, ale po chvíli se zase probral. Jense napojili na přístroje a nasadili mu sluchátka "Jensi máš poslední šanci, řekni nám, cos dělal, poslední dobou se chováš jak smyslu zbavenej a z nikým se nebavíš a k tomu ještě toto."ptal se ho Mark. Jens místo odpovědi upadl znova do bezvědomí. Karin: "Ztrácíme ho, rychle, nabít na dvě stě, pryč a pal, na tři sta pryč a pal. Zabralo to už ho máme zpátky.Gino, za jak dlouho budeme v nemocnici?" "Letíme proti větru, tak nám to bude trvat déle, ale asi tak za čtvrt hodinky." odpověděla Gina.
Náhle se ozval vysílačkou Florian: "Volali z nemocnice, že se Petrův stav začíná zlepšovat, ale Jense jsem ještě nenašel." Mark: "Tak to je jedině dobře, doufám, že se brzy probere z kómatu. Jo a Jense už nehledej, našli jsme ho, právě s ním letíme do nemocnice." "Co se mu stalo? A jak je na tom?" zeptal se vyděšeně Florian. " Teď je v bezvědomí, zdravotně nevypadá zas tak špatně, má pouze zlomenou ruku a lehký šok, ale psychicky je na dně. Vůbec nevíme co se mu stalo, na to nám neodpověděl, ale mam z toho divnej pocit, přijeď do té nemocnice, jak je Petr, právě tam letíme." řekl Mark .
"Jensi halo slyšíš? Petrův stav se zlepšuje a vypadáto, že přežije." mluvila Karin na Jense. Ten po chvilce otevřel oči. Karin: " No konečně ses nám probral ty plavčíku, tak co se tam stalo, povíš nám to? A o Petra si nedělej starost, ten už má skoro vyhráno." Jens: "Já vám to povim potom, jen prosim nic neříkejte v nemocnici." "Neboj, nic neřeknem, ale potom nám to povíš, jo?" řekl Mark a dal Jensovi ruku. "Tak už jsme tady" oznámila Gina a přistála. Mark a Gina předali Jense: "Zlomenina levé ruky, lehký šok, pacient omylem vytrhl kanylu, ale krvácení zastaveno, tady je seznam léku, které dostal."
Jense poslali na rentgen a následně ho umístili na pokoj. Mark, Karin a Gina se sešli s Florianem, Stellou, Maxem, Biggi a Enricem a společně šli navštívit Petra. "Floriane, tys snad obvolal celej národ." povídá ze srandy Gina. " Ne, jen půlku" odpověděl Florian. Vejdou tedy k Petrovi do pokoje a čeká je milé překvapení, Petr už se probral a je při vědomí. Když se všichni shromáždí kolem jeho postele, tak Petr: "Kdo jste, vás ještě neznám." Všichni se na sebe nevěřícně podívají. A Petr: " Ahoj lidi, už jsem se těšil, až vás zas všechny uvidím"a začal se smát. Enrico: "Ty si teda .., my jsme ti to spolkli a ty si z nás děláš srandu, máš štěstí, že už na tobě nejde nic zlomit."a všichni se začali smát. Do pokoje vejde doktor: "Tak pane Bergere vidím, že už je vám lépe. To je potěšující zpráva." Biggi: "A za jak dlouho už ho pustíte?" Doktor: "No tak má zlámané obě nohy a ruce, tak myslím, že by se o sebe nedokázal postarat, asi budeme muset počkat, až se mu zlomeniny zahojí. Vyšetření dopadla dobře, tak ho můžeme přendat na normální pokoj, za chvíli přijdou sestřičky a přestěhují ho, alespoň tam bude mít nějakou společnost." Náhle se objeví Stella: "A když by se o něj někdo staral čtyřiadvacet hodin denně, byla by možnost Petra propustit do domácí péče??" Všichni na Stellu nevěřícně koukali, ale nejvíc byl překvapen asi Petr. "Taková možnost by taky byla, ale až za několik dní, musíme si ho tu ještě pár dní nechat na pozorování."
Petr si Stelly všimnul až v tomto momentě. Když doktor odejde, Stella jde blíž k Petrovi. Max: "No lidi, tak asi půjdeme zatím za Jensem." "Co je s Jensem?" zeptal se Petr. "Nic vážného, jen zapomněl, že když je ve vodě, že se musí nadechnout."odpověděla mu Karin. Jak Max řekl, všichni udělali, tak zůstala Stella s Petrem o samotě. "Petře, já jsem si to rozmyslela, chci se vrátit a chci aby měl Oliver otce, chybíš mě i jemu, já tě stále miluji."řekla Stella. Petr: "Já myslel, že už tě nikdy neuvidím a taky tě strašně miluju."
Poté je vyruší sestřičky "Tak pane Bergere, jdeme se stěhovat" Stella "Já vám pomohu" Petra přestěhovali i s postelí, zastavili u pokoje číslo šest, zaklepali a vstoupili a Petra zavezli k místu u okna. "Ahoj Petře, ahoj Stello, to jsme se dlouho neviděli." Petra dali na pokoj k Jensovi a ostatní tam zrovna byli na návštěvě. Na pokoji číslo šest, to vypadalo jako na na základně, dokonce přišel i Höppler , všichni tam vydrželi až do večera a náramně se bavili. A co jim pověděl Jens co se mu stalo? "Promiňte, ale já si na nic nevzpomínám, a jestli jsem tě Marku udeřil, jak říkáš, tak se omlouvám."
Po třech dnech oba pustili do domácí péče, Petr dostal vozíček, Stella vozila manžela a její kamarádka vozila Olivera v kočárku. Höppler byl rozhodnut, že základna poběží zas napůl, ale plán mu nevyšel, protože se Biggi nabídla, že už může létat, protože byla na nějaké léčbě a má létání povoleno a že službu vezme na ten čas, co Jens nebude moc . A Enrico vzal službu za Petra. Tak nakonec vše dobře dopadlo a Petrovi ani Jensovi nezůstaly žádné následky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)