Krvavá pomsta- 6.část

5. dubna 2013 v 11:36 | Lucinecqua |  Krvavá pomsta, aneb pomsta za každou cenu
(Ralf) Když jsem viděl, jak pronesli Gabrielu kolem mé cely, zabolelo mě srdce. Nevěděl jsem co s ní udělali. Volal jsem ji, ale neozývala se. Měl jsem o ní strach a nebyl jsem sám. Gonza už jsem ani neslyšel, neštěkl od té doby ani jednou.

(Michael) Pomalu jsme se začali smiřovat s tím, že to možná nepřežijeme. Měli jsme strach z toho, co na nás chystají. Ten dnešek nebyl vůbec příjemný, bolelo nás to všechny. Co je vůbec s Gabrielou? Nevim, nikdo to neví, neozývá se nám. Naše jediná naděje je ta, že Ebelsieder přijde na základnu a zjistí, že tam nejsme a pak nás budou hledat. Ale kdo ví, jestli nás najdou včas. Oběd jsme vůbec nedostali, jen jsme dostali sklenici vody. K večeři jsme dostali chléb, kousíček sýru a sklenici vody k tomu. Pak jsme se zase pokoušeli usnout, ale mě trvalo docela dlouho, než jsem usnul. Je docela zima, popáleniny mi bolí a mám velký strach o ostatní.

(Max) Otevřu oči, je ještě brzy ráno, protože tu ještě nikdo nebyl. Jdu k mřížím a zjistím, že Thomas už je také vzhůru. Povídáme si a přemýšlíme, co s námi bude. Náš rozhovor přeruší Gabriela, asi se probrala.

(Gabriela) Probudím se, chvilku přemýšlím, kde to jsem a co se stalo. Pak si to konečně uvědomím. Snažim se postavit a po chvilce se mi to povede a pomalu dojdu k mřížím. Bolí mě všechno, mám modřiny a strašně mě pálí ruka od popálenin. Slyším, jak si tam povídají Max s Thomasem a tak jsem se k nim přidala. Najednou slyším, jak někdo otevírá dveře a vstoupil do chodby, ve které byly cely. Vstoupili dva muži s tácem, na kterém nesli jídlo. Zase zařvali: "Vstávat." A každému nám dali snídani. Snídaně byla stejná, jako ta včerejší, ale vyjímečně nám místo vody dali mléko.

(Ralf) Když jsem slyšel Gabi, byl jsem šťastnej. Po snídani jsme si chvilinku povídali, pak pro nás přišli znova ti chlápci. Zase nás někam vedou, ale kam. Už jdeme o něco déle než včera, jdeme tmavou chodbou. Poté se otevřou dveře a my vstupujeme do místnosti. Je tu sedm van, hned mě to došlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kometa kometa | E-mail | 5. dubna 2013 v 12:00 | Reagovat

Uzasne moc se mi to libi :-D

2 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 5. dubna 2013 v 12:08 | Reagovat

[1]: To jsem ráda. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)