Duben 2014

Hledej... :))

28. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Zábava
Povídka s názvem "Změna je život, nebo ne?", je u konce a já tu pro vás mám připravenou takovou malou zkoušku.... :))

Našli jste v povídce přímení nějakého herce, jenž hrál v MC? Pokud ano, neváhej a napiš jeho celé jméno a funkci v povídce, nezapomeň napsat číslo části ve které se jméno vyskytlo. Také připiš k jaké postavě ze seriálu tohle jméno patří.
Například: Axel Pape - listonoš - část 1. - toto jméno patří herci, který v seriálu hrál šéfa základny Franka Ebelsiedera
První člověk, který odpoví správně získá odměnu ve formě obrázku se svým jménem (přezdívkou), pod kterou se podepisuje na blogu. Ale pozor, odpověď musí být kompletní a hlavně správná….

Změna je život, nebo ne? - 19.část - závěr

27. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
Tři hodiny uplynou jako voda a Petr s Jensem začnou Michaela opět postrádat. Volají mu na mobil, ale ten jim nezvedá. Až poté se od Maxe dozvídají, co se v noci stalo. Petr proto volá do nemocnice, tam se však dozvídá, že Michael už dávno odešel. V tom je ohlášen výjezd a protože týmu chybí lékař, musí letět Karin. Sotva přistanou a vyběhnou k nahlášenému zraněnému, zjišťují, že se jedná o pohřešovanou kolegyni - Ginu. Karin se dá do jejího ošetřování, nezjišťuje žádná viditelná zranění, ale vrtá jí hlavou, proč je Gina v bezvědomí. Přístroje, na které svojí kamarádku napojila ukazují velmi špatné hodnoty. Proto Ginu rychle naloží do vrtulníku a letí směr nejbližší nemocnice, což je klinika Mornau. Kde za chvíli přistávají a svojí kolegyni předávají do rukou lékařů. Rozhodnou se, že rovnou zjistí stav Ralfa a Marka, kteří by zde měli ležet. Od jejich lékařky se však dozvídají špatné, velice špatné informace. Sice neměli moc šancí poznat se, ale jsou kolegové a i to něco znamená. Zasáhne je to. Mlčky se vrací na základnu. Kde je čeká jak Ebelsieder, tak Höppler.
Všechny přítomné, čili Jense, Petra, Floriana a Karin, ale i Maxe se a Stellu, svolají do pohotovostní místnosti. Ti si mlčky sednou a čekají, co se dozví.
"Chceme vám říct, že…"začne Ebelsieder a zaváhá. "…že litujeme toho, že jsme nezačali jinak. Víme, že teď už je moc pozdě na to něco napravit. Ale uznáváme svojí chybu. Rozšíření mělo základně pomoct a vám usnadnit život, ale bylo tomu naopak a zcela jinak. Uvědomujeme si, že to nepřineslo nic dobrého, ale nebyl to jen náš nápad. Ještě dnes požádáme vedení o znovu prozkoumání. V každém případě vás teď čeká několik dní volna a vzpamatování se, pak vám dáme vědět, jak to bude dál…"dokončí svou řeč Ebelsieder. Všichni přítomní přikyvují, ani jednomu z nich není moc do řeči….

Změna je život, nebo ne? - 18.část

26. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
Michael váhá, nakonec se rozhodne, že po telefonu Gabriele nic neřekne, neví, jak by se zachovala. "Jestli můžeš, tak přijeď."řekne Michael.
"A jak je na tom?"nevzdává se své otázky Gabriela.
"To po telefonu řešit nebudeme, počkám na tebe u hlavního vchodu."řekne Michael. "Dobře."odpoví Gabriela a zavěsí. Rychle se oblékne a jde k autu. Má však divné tušení z toho, že jí Michael nechtěl nic říct.
Chodba je prázdná, tuhle tam se mihne nějaká sestřička a tím to končí. Michael se tu cítí zvláštně. Občas vstane a podívá se na své kolegy, zrovna teď je u nich sestra. Michael ji však nevěnuje moc pozornosti a sedá si zpět na místo. Po chvilce se na chodbě objevuje lékařka, ta se na Michaela jen vážně podívá a zapadne na Ralfův a Makrův pokoj. Michaelovi se tohle ani trošku nelíbí, proto vstane a jde k oknu, pozoruje dění na pokoji. Lékařka jde k Ralfovi, kouká se na přístroje, na které Michael z chodby bohužel nevidí. Po chvíli z pokoje vychází sestra, ta Michaelovi nic neřekne a když se vrací, jde s ní ještě jeden lékař, pak už Michael nic nevidí, protože jedna ze sester zatáhne okno na chodbu. Michael jde dovnitř, ale odtamtud ho sestra vyvede. Proto mu nezbývá nic jiného, než jen vyčkávat na chodbě. Když za deset minut všichni vyjdou, lékařka se u Michaela zastaví. Vyčká, až se všichni vzdálí. "Co se děje?"zeptá se Michael.
"Hodnoty pana Stallera jsou velmi špatné, podle výsledků mu zbývá sotva pár hodin života, bohužel. Neznámá látka zapříčinila selhávání orgánů, je mi to líto, už nemůžeme nic dělat…"řekne lékařka soucitně a pak odchází. Michael za ní zůstává nevěřícně hledět, pak si stoupne ke sklu a hledí na svého kamaráda, je tak strašně bezmocný a ta bezmoc je hrozná, bolí. Z myšlenek ho vytrhne až zvonící telefon, pohlédne na displej a zjišťuje, že mu volá Gabriela. Telefon zvedne. "Michali, už jsem tu, říkal, že tu budeš čekat."ozve se z telefonu. "Jo, už tam jdu."odpoví Michael a telefon típne. Za chvíli už vidí Gabrielu. "Michaeli."řekne Gabriela a jde mu naproti. Ale Michael už nemá chuť přetvařovat se. "Michaeli, jak je na tom a chci znát pravdu."řekne Gabriela.

Změna je život, nebo ne? - 17.část

25. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
Ze stolu vezme lékařské spisy a pak říká:"Nebudu vám nic nalhávat, jejich stav je kritický, v těle mají pro nás zatím neznámou látku, s kterou si neumíme poradit. Pan Staller je na tom o poznání hůř, má dvě hluboké bodné rány, jednu v oblasti břicha, druhou v oblasti hrudníku. Pan Harland má jednu bodnou ránu v oblasti břicha a řeznou ránu na boku. Oba mají drobné řezné rány na rukou. Zranění vykazují, že nejspíš měli svázané ruce, jelikož mají prodřenou kůži na zápěstí. Ztratili velké množství krve, byli přivezeni v bezvědomí. Momentálně jsou pod stálým dozorem na jednotce intenzivní péče, ani jeden z nich není při vědomí. Snažíme se identifikovat danou látku, ale zatím neúspěšně."
"Myslíte, že to zvládnou?"zeptá se Michael.

Změna je život, nebo ne? - 16.část

24. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
Marka s Ralfem únosci naložili a odvezli na lesní cestu, kde je ponechali a odjeli. Ralf je v bezvědomí a Mark bezvládně leží, ale ještě trošku vnímá dění kolem, oba ztratili hromadu krve a moc času jim nezbývá. Ani jeden z nich netuší, že v jejich krvi koluje nově objevená látka, kterou vynalezli únosci a která hlavně může za jejich bitku. Byla v injekci, jenž jim únosci aplikovali před tím, než je odvedli ze zvláštní místnosti. Dá se říct, že celý ten únos byla jakási zkouška psychiky člověka. Netuší, že tahle látka, je může i zabít….


PÁTEK:
Michaela v noci vzbudí drnčící telefon, jehož zvonění neustává. Rozespale se koukne na displej a zjišťuje, že mu volá Max. "Co asi chce?"řekne si sám pro sebe a hovor přijme.
"Michaeli, promiň, že tě budím, ale Gonzo zmizel."ozve se z telefonu.
"Jak zmizel?"zeptá se jeho kolega.

Omluva

23. dubna 2014 v 22:22 | Lucinecqua |  Zprávy a novinky, co se připravuje a na čem se pracuje
Ahojky všichni věrní návštěvníci blogu, píšu hlavně proto, že vám chci poděkovat za všechny komentíky a také se omuvit, že na ně neodepisuju, ale bohužel mám teď nějaké problémy, ale co budu vyprávět, každý máme svých problémů dost... Chci jen, aby jste věděli, že vaše komentíky pravidelně čtu a mám z nich opravdu velkou radost, mockrát vám děkuji a ještě jednou promiňte, snad se to časem zlepší a zase vám budu moct odepsat na každý váš komentík. Zatím se měte hezky a zase někdy čau, vaše Lucinecqua.

Změna je život, nebo ne? - 15.část

23. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
U Marka, Giny a Ralfa:
(Ralf) Už jsem tu několikátý den o samotě s jednou a tou skladbou, jenž hraje pořád dokola, když v tom se doslova odhrne jedna část zvláštně barevné zdi. S napětím a trochu vyděšen čekám, co bude. Nejprve zhasne světlo. Srdce mi bubnuje jako o závod, je úplná tma, nic nevidím, skladba, která až doteď nepřetržitě hrála, pomalu ustává, až ztichne úplně. Ocitám se v naprosté tmě a tichu, nevím, jestli byla horší ta hudba a světlo, nebo naprostá tma a osamělost. Nevím, jak dlouho panuje ticho a tma, ale je to dost nepříjemné, i když na druhou stranu po tolika hodinách neustále hudby. Konečně oddech. V tom se ozve hlasitá rána a na zdi, naproti mně se pomalinku postupně rozzáří prudké bílé světlo, které se následně promění v obraz. Ten je chvíli rozmazán, ale pak se zaostří a rozeznávám mojí lásku, Gabrielu, do očí se mi drou slzy, atmosféru tomu dodá smutná znělka, která se začne linout z reproduktorů, slzy už nemám šanci udržet. Na obrazovce se postupně začnou měnit obrázky, na všech je moje zlatíčko, nevím, kde to vzali, o tom ani nechce přemýšlet, přemýšlím o tom, zda jí ještě někdy políbím, zda se ještě někdy uvidíme a řeknu ji, jak moc ji miluju. Obrázky se mění pomalu, nepočítám je, ale je jich poměrně dost. Je mi těžko od srdce, moc se mi po ní stýská, opravdu moc. Náhle se před mým zrakem objeví obrázek Marka, jak se líbá s mojí láskou, zaplaví mě vlna vzteku a moje nenávist se zvýší. To nemůže být pravda! On se muchluje s mojí láskou! S mojí Gabrielou! "Marku, ty hajzle!"křičím na celé kolo, nevím, zda mě někdo slyší, je mi to fuk.

Změna je život, nebo ne? - 14.část

22. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
"Pane Lüdvitzi, uklidněte se, za prvé se naučte klepat a za druhé mi to vysvětlete. Sám víte, že trpíme nedostatkem lidí."oznámí mu Höppler, který má službu.
"Teď něco řeknu já vám - dokavaď tu fungovaly dva týmy a jeden šéf, byla to skvělá práce, ale teď je tu jeden průser za druhým, ani jedna směna není poklidná, stále hádky, rvačky. Lezeme si navzájem na nervy, nemůžeme se vystát, ke všemu jsou naši kolegové nezvěstní. Promiňte, ale tohle už nejde, jednoduše to nelze zvládat, to raději odejdu."procení Michael skrz zuby.

Změna je život, nebo ne? - 13.část

21. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
ČTVRTEK:
Je další den ráno, stále se nikdo neozval a strach o své kolegy zužuje nejen Michaela a Petra, ale hlavně Gabrielu, která se z toho zcela složila. Michael by jí hodně rád nějak podpořil, ale tento týden táhne denní, má málo času a sám má toho dost. Ke všemu ho štve, že dneska bude celý den s Jensem, kterého od včerejška nemůže vystát. Je to složité, ale od rozšiřování týmů těch jednoduchých dnů mnoho nebylo, ba naopak, od té doby to jde jen a pouze dolů. Michael si místo snídaně dá ranní kávu a cigaretu, z toho stresu začal opět kouřit, i když ví, že mu to jenom škodí, že mu to stejně nic dobrého nepřinese, ale už je mu to jedno. Pak nasedne do auta a s adrenalinem v krvi jede směr základna. Má sto chutí Jensovi naflákat, ale musí se držet, musí, nesmí to udělat, nechce skončit obdobně jako Thomas. Ale musí něco vymyslet, jak dlouho to takhle vydrží ještě táhnout? Moc dlouho ne, jeho síly prudce klesají. Sotva dojede na základnu, vystartuje na něj Petr se slovy: "Michaeli, jedeš pozdě, směna začala už před deseti minutami."
"Aby ses nezbláznil."odvětí Michael.

Změna je život, nebo ne? - 12.část

20. dubna 2014 v 5:59 | Lucinecqua |  Změna je život, nebo ne?
Ale policista tomu nevěnuje žádnou pozornost, místo toho zavolá: "Arnoste!" Otevřou se dveře do kuchyňky a jeden policista vede jeho kolegyni Biggi a v ruce má její mobil. Pak komisař sedící u stolu vyndá záznamník a stiskne čudlík. Z přehrávače se ozve rozhovor z helikoptéry, který podle Jense údajně neměl slyšet nikdo další… To už je na Michaela moc, udělá se mu špatně a on nutně potřebuje na záchod.
"Omluvte mě, prosím."řekne Michael, vstane a zaběhne do koupelny. Michaelovi je z toho všeho špatně od žaludku, ten dlouhotrvající stres právě teď vyplul všechen na povrch. Michael si klekne v koupelně před záchodovou mísu, sotva si uleví, dopotácí se ke kohoutku. Studenou vodou si opláchne obličej, pak se rukou opře vedle zrcadlo a hledí na svůj odrážející se obrázek. Poté si vezme papírový ručník a utře si obličej, pak se vrací do pohotovostní místnosti.
"Všechno v pořádku, doktore?"zeptá se komisař a Michael přikývne. "Ještě jednou se omlouvám, udělalo se mi špatně."řekne a rozhlédne se, ale Biggi a ani ten druhý policista už tu nejsou, byla to vidina? Ne, nebyla, v tom Michaela jistí přehrávač, který leží na stole.
"Tak a teď, když je všechno ujasněné, bychom si rádi zapsali vaší výpověď."řekne policista a ukáže na volnou židli, Michael se nenechá dvakrát pobízet, sedne si a policistům popravdě odpovídá na všechny dotazy. Ti po dvaceti minutách spokojení odcházejí. Ale Michael má vztek a to na Jense. Sotva policisté odjedou, jde do hangáru, kde najde jak Jense, tak Petra.
"Tak co, jak to dopadlo?"zeptá se Petr. Ale Michael mu neodpoví, místo toho se zaměří na Jense, kterého rentgenuje pohledem.
"Michaeli?"řekne Petr.
"Myslel jsem, že ti mohu věřit, ale mýlil jsem se…"řekne Michael směrem k Jensovi, vypadá dosti naštvaně.
"Co? Co se stalo?"reaguje Jens.
"Řekni mi, proč jsi to udělal."procení skrz zuby Michael.
"Michaeli, nevím o čem to mluvíš…"


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)