Leden 2015

Slunce, hory, kamení - 9.část - závěr - STAČÍ CHTÍT

28. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
ČÁST 9: (Stačí chtít…) Závěr povídky
Avšak první dny jsou nejhorší, Biggi dostala vozík, s kterým se ale nedostane všude. Domácí prostředí pomalu začne snášet hůř, než nemocniční. Není divu - v nemocnici je to jiné, než doma. V nemocnici každý pomůže, ale ve skutečném životě je tomu jinak. Lidé jsou neohleduplní. A i přes Thomasovu péči to Biggi snáší velice blbě. Ty činnosti, které kdysi provozovala běžně, jí nyní zaberou mnohem více času. Kolegové se k ní snaží chovat co nejlépe to jde a dělají, že se nic nezměnilo, ale Biggi ví, že se změnilo, už nikdy to nebude jako dřív. Už nikdy si nesedne za kokpit, už nikdy se nerozběhne po krásně rozkvetlé louce, už nikdy si nezatančí….
To Biggi velice bolí, velice trpí. Nechce se s tím smířit, nechce to vzdát. Vždyť je člověk, jako všichni kolem, ale mnoho lidí jí bere jako někoho, ne sobě rovného.

Slunce, hory, kamení - 8.část

26. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
Dny plynou, Biggiin stav je několik dní neměnný, absolvuje několik operací, které už však nejsou natolik komplikované jako ta první, ale i tak je to pro její organismus značná zátěž. Lékaři ji udržují v umělém spánku a jejímu tělu pomáhají nabrat co nejvíce sil. Sotva má Biggi další operace za sebou, lékaři se rozhodnou probudit jí. Uskuteční tak brzy ráno. Biggiin ošetřující lékař s napětím čeká, až se jeho pacientka probudí. Sotva Biggi otevře oči, je velice dezorientovaná a události před pádem si nepamatuje. Lékař ji opatrně seznámí s tím, kde je, co se stalo a také s její diagnózou. I přes vážnou diagnózu jí však dodá motivaci, nesmí dopustit, aby Biggi takzvaně usnula na vavřínech a přestala bojovat, to je to nejhorší, co se může stát.

Slunce, hory, kamení - 7. část - Ticho léčí

24. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
ČÁST 7: (Ticho léčí…)
Enrico se každou chvíli budí, stále před očima vidí Biggi a Karin, které došly síly, a každou minutu se může zřítit z několikametrového srázu. A on tam jen nečinně stojí a přihlíží, nemůže nic dělat. Přitom měl být na místě Karin on. Pronásledují ho noční můry - třeba, že se Karin neudrží a padá…
Vstane krátce před sedmou a hned si jde dát studenou sprchu na probrání, poté do sebe místo snídaně nalije hrnek silné kávy, za chvíli už sedá do auta a je na cestě na základnu, kde má být Thomas se svým týmem. Také musí vyřídit něco u šéfa.
Když dojede na základnu, Thomas už ho dlouho očekává, vypadá hrozně, nejspíš v noci vůbec nespal. Stejně tak ho očekává i Petr s Michaelem, kteří se rovněž zajímají o stav své kolegyně. Enrico jim postupně všechno poví a nakonec i to, co už tak dlouho odkládal - skutečnost, že pokud se z toho Biggi vyhrabe, zůstane nejspíš ochrnutá. To přítomné ranní, zvláště Thomase, kterého to u srdce bodne nejvíc. Hned co se to dozví, sjede Enrica bodavým pohledem a z pohotovostní místnosti odejde. Enrico ho posléze najde u potůčku, kde sedí, pozoruje hladinu a u toho kouří. Přisedne si k němu.

Slunce, hory, kamení - 6. část - ona to zvládne, musí to zvládnout...

22. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
ČÁST 6 ("Ona to zvládne, musí to zvládnout…")
Enrico vezme telefon do ruky a v seznamu hledá Thomasovo číslo. Když v tom se mobil rozezvoní, Enrico ho leknutím skoro upustí. Na displeji svítí "Thomas", Enrico chvíli zaváhá, nakonec stiskne zelené tlačítko pro příjem hovoru a dá si telefon k uchu.
"Ahoj Enrico, tady Thomas, prosím tě, je tam Biggi, nemůžu se jí dovolat?"řekne do telefonu Thomas v dobré náladě.
"Ahoj Thomasi…"řekne Enrico a na moment opět zaváhá. "…Thomasi, Biggi se zranila….je to vážné….zrovna jsem ti chtěl volat…"
Na druhé straně je chviličku ticho, úplná pauza.
"Cože?"zeptá se Thomas nakonec.
"Biggi v horách spadla, je po operaci, ale je to vážný…"řekne Enrico stručně.
"Kde jste?"
"V nemocnici U Svatého Jiří."řekne Enrico.
"A co jí přesně je?"zeptá se Thomas rozrušeně.
"Thomasi, hlavně se uklidni, momentálně tu nic nezmůžeš, už je stejně pozdě, zítra ráno přijedu a stavím se u tebe, probereme to."

Slunce, hory, kamení... - 5.část - Verdikt lékaře

20. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
ČÁST 5 (Verdikt lékaře)
"Situace je vážná, vnitřní krvácení se nám povedlo zastavit, zlomeniny zafixovat, ale je poškozena mícha…"řekne lékař.
"To znamená, že bude….ochrnutá?" Enrico se přeje, aby lékařova odpověď zněla NE.

Slunce, hory, kamení - 4.část

18. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
ČÁST 4 (Nekonečné čekání)
Za několik minut už se nad Karininou a Enricovou hlavou objeví vrtulník. Záchranný tým přistane, lékař se ujistí, že je Enrico v pořádku a převezme se vystresovanou Karin, chvíli jí pokládá nějaké otázky a nakonec se rozhodne dát jí něco na uklidnění. Mezitím než lék zabere, ošetří Karin zranění na rukou a poté jí pomůžou do vrtulníku. Po chvíli vzlétávají. Injekce rychle zabere a jelikož se jedná o silnější lék, má na Karin uspávací účinky a tak při cestě do nemocnice usne.
Když přistanou na střeše dané nemocnice, předají Karin do rukou místních lékařů, Enrico s ní jde k ambulancím. Karin čeká krátké a rychlé vyšetření, posléze je umístěna na oddělení, aby si dostatečně odpočinula a nabrala další síly, které už jí skoro žádné nezbyly.

Slunce, hory, kamení - 3.část

16. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
Zvuk vrtulníku se stále blíží a Enrico ho po chvíli spatří. Sotva záchranáři okouknou situaci, přepnou vysílačku tak, aby je Enrico i Karin slyšeli.
"Dobrý den, mluví k vám lékař záchranného vrtulníku, prosím, zachovejte klid, náš zdravotník se k vám spustí na laně a zachytí vás, nemějte strach, za moment je tam."řekne mužský hlas. Karin si oddychne, už chce být v bezpečí, musí se ještě chvíli držet, nesmí se pustit, teď to nesmí vzdát.
Přesně jak lékař řekl, stane se a za chviličku už je u Karin zdravotník a chce jí nasadit popruh. Jenže přijde poryv větru a lano se rozhoupe, popruh sice ještě nebyl zapnutý, ale Karin se naštěstí drží zdravotníkova postroje. Vítr je zhoupl od skály, teď však míří přímo na skálu, naštěstí pilot stihne včas zareagovat. Zdravotník Karin pevně chytne a za chvíli už jsou v bezpečí ve vrtulníku.

Slunce, hory, kamení - 2.část

14. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
Karin s Enricem se rozhodnou ještě chvíli vyčkat, následujících pět minut jim však přijde nekonečných. Ani po této době nejsou po záchranářích ani stopy i přes to, že Karin nahlásila přesnou polohu. Rozhodnou se jednat. Karin se rozhodne k Biggi dostat, Enrico se s ní dlouho dohaduje, ale Karin má poslední slovo. Jde ke kraji výběžku, na kterém stojí a očima vyhledává místa, kam stoupne. Neztrácí tím příliš dlouho času a už dělá první krok, ale kameny na skále jsou nestabilní a místo pevného našlápnutí se Karinina noha rázem octne ve vzduchu. Karin se rozbuší srdce a udělá krok vzad.
"Karin, nechoď tam, určitě každou chvíli přiletí…"zkouší jí přesvědčit Enrico, který nechce vidět další ošklivý pád, který by v tomhle případě skončil tragicky. Karin se na něj mlčky podívá. "Nemůžu jí tam nechat jen tak."řekne a odhodlá se k dalšímu pokusu. Pevně se chytne skály a udělá první krok, tentokrát stojí na pevném podkladu…udělá další a další, avšak každou chvíli se podklad pod její nohou propadne a ona jen tak tak udrží stabilitu. Enrico ji jen se zatajeným dechem sleduje, tohle nemůže dopadnout dobře.

Slunce, hory, kamení - 1. část povídky na přání

12. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Slunce, hory, kamení...
Je zde již dlouho slibovaná povídka na přání. Už se těším na vaše komentíky, příjemné čtení, Lucinecqua... :))



Je konec července a Biggi, Karin i Enrico se konečně dočkali volného dne a proto se domluvili na společném výletu. Dlouho přemýšleli, nakonec přišel Enrico s návrhem, který holky rády odsouhlasily - vypraví se na výlet do hor.
Když nastane den D, holky jsou natěšeny jako malé děti a ani Enrico není pozadu. Domluvili se, že pojedou Enricovo autem a v řízení se budou střídat a tak se i stane. Za svým cílem dojíždí až po třech hodinách úmorné cesty. Všichni si vezmou na záda batohy s potřebnými věcmi a vypraví se na dlouhou horskou túru, kterou společně naplánovali i odsouhlasili. Cestu si náramně užívají, terén je místy opravdu náročný, ale to naše hrdiny nezastaví. Odměnou jsou jim nezapomenutelné výhledy dolů do krajiny, která se před nimi doslova rozplývá…
Zrovna jdou po velmi úzké skalní stezce. První jde Biggi, za ní Enrico a následně Karin. Když v tom náhle Biggi uklouzne noha a ona se nezastavitelně kutálí z prudkého srázu. Její pád zastaví až malý skalní výběžek, na kterém zůstane nehybně ležet…

Nová povídka!!

11. ledna 2015 v 5:00 | Lucinecqua |  Zprávy a novinky, co se připravuje a na čem se pracuje
Zdravím všechny věrné návštěvníky tohohle blogu, po několikaměsíční pauze se dočkáte další povídky nesoucí název Slunce, hory, kamení... Tato povídka je důkazem, že mnohdy zlomky vteřin rozhodnou o našem osudu, ale víc vám neprozradím, povídka vychází od zítra a to každý druhý den... příjemné čtení, vaše Lucinecqua.

P.S: Omlouvám se za velmi dlouhou pauzu, ale jak jistě víte, času není nazbyt, snad vám to povídka trochu vynahradí... :))


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)