Stíny života 9 - závěr

26. ledna 2016 v 8:00 | Lucinecqua |  Stíny života
Lékař se přiblíží na několik kroků, zastaví se a promluví: "Dělali jsme vše, co bylo v našich silách, ale bohužel došlo k masivnímu krvácení a následné zástavě srdce, už se nedalo nic dělat, je nám líto."


Jeho slovům nechce nikdo z kolegů věřit, ne, to není možné, tohle ne… Michael věděl, že to je hodně vážné, ale stále si dával naději, doufal a modlil se, neúspěšně. Nikdo už se nedozví, co přesně se stalo, co Petra k jeho činům vedlo a jak to ve skutečnosti bylo. Možná tomu mohli zabránit, ale neudělali tak, nechali Petra napospas osudu…. Naději vystřídají výčitky a pocity zoufalství… Nikomu není do řeči, každý se s tím nejdříve musí vypořádat uvnitř, ale nikdo se s tím nechce smířit…

Gabriela při nehodě utrpěla mnohačetné zlomeniny a došlo k vnitřnímu krvácení, její život se však podařilo zachránit, ale nadosmrti si ponese trvalé následky, čeká jí dlouhá rekonvalescence, svou milovanou práci už nemůže vykonávat…
Nepředstavitelnou ránou osudu se stane, když se dozvídají, co bylo nalezeno v kufru auta. Hasičům se boj s mocným nepřítelem nepodařilo vyhrát, a jak se později ukázalo, v kufru auta uhořela osoba, ano, byla to Biggi…
Na základnu se snesl obrovský tmavý mrak smutku, bolesti, beznaděje, výčitek a prázdnoty….

Povídka je u konce, ano, konec byl náhlý, možná nečekaný, šokující… Chtěla jsem poukázat na to, jaký následek může mít věta, kterou všichni moc dobře známe: "Pro jednou se nic nestane." Ne vždy, je to však pravda, zvláště pak v případě drog…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | 26. ledna 2016 v 9:54 | Reagovat

týýýý jo, tak to jsem nečekala, u Biggi trochu jo, Gabi jsem myslela, že bude úplně v pohodě ale u Petra vůbec....
Je pravda, že nikdy nevíš, koho na silnici potkáš. Můžeš si dávat sebevětší pozor, ale..... Vždy to pak odnesou ti nevinni, jako Gabi a hlavně Biggi.
Hezká a opět povídka k zamyšlení. :-)
Budu se těšit na další povídky ;-)

2 domino domino | 26. ledna 2016 v 12:38 | Reagovat

Doufala sem ze to dopadne šťastné ji,ale jinak dobra povídka
Zajímalo by me kdy bude dalsi

3 Ela Ela | 26. ledna 2016 v 21:23 | Reagovat

Tak snad bude příště zase povídka s lepším koncem :) :-)

4 Lucinecqua Lucinecqua | E-mail | Web | 28. ledna 2016 v 18:51 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:
Děkuji všem za kometíky, které mě opět udělaly velkou radost :-D

[2]:
Musím se přiznat, že momentálně mám další povídku rozpracovat, nedokážu však určit přesný termín, kdy ji dokončím, ale pokusím se, aby to bylo v co nejbližší době 8-)

[3]:
Určitě se pokusím nějakou se šťastnějším koncem vymyslet :-P

5 Ivka Ivka | 13. března 2016 v 14:25 | Reagovat

Esre stale mam zimomriavky :-(

6 jitulíí jitulíí | E-mail | 20. května 2016 v 21:09 | Reagovat

Moc pěkná povídka, nečekala jsem že to dopadne špatně. Naštěstí tyhle tři osoby mám ráda nejméně. :) A je to dobrá inspirace pro mojí povídku. Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


© Prosím povídky nešiřte po internetu . Povídky prosím nikde neveřujnete
Příběhy neztačí číst , ale taky prosím o vaše komentíky ©





Děkuji za vaše návštěvu mocinky si toho vážím ;)